Jeho pramen můžeme nalézt ve východní části Nízkých Tater pod Královou holou. Hornád zde vytvořil kaňonovité údolí a protéká místy jen 10 m širokým korytem. V nejnebezpečnějším úseku, tzv. Železných vratech, břehy lemují velice strmé stěny, vysoké až 250 m. Předchůdce Hornádu na konci mladšího neogénu tekl po plochém dně dnešní Hornádské kotliny přibližně o 150 m výše než dnešní Hornád. V období na rozhraní mladšího neogénu a čtvrtohor se území začalo zvedat, zatímco dno Hornádské kotliny klesat. Hornád se zařezával do podloží svého toku a tak vznikl nejen Hornád, ale i říčky Biely potok a Lesnica. Mezi nejkrásnější část plavby určitě patří přejezd 11 km dlouhým úsekem Hornádu mezi obcemi Smižany a Hrabušice.
DE
EN
PL
Nahrát
